Závody na programu EYOWF 2011
| Kategorie |
Disciplína |
| Chlapci |
Jednotlivci HS 100 |
Týmy HS 100 |
O sportu
Skoky na lyžích jsou tradičním zimním sportem, který má svoje kořeny v Norsku. Spolu se severskou kombinací a během na lyžích patří mezi disciplíny klasického lyžování. Stejně jako většina sportů prošly i skoky na lyžích od svého vzniku v období 70. let devatenáctého století velkým rozvojem.
Ve snaze dosáhnout co nejdelší vzdálenosti postupně vystřídali jeho vyznavači několik typů nájezdových postavení a velkými změnami prošla i samotná letová fáze. Zásadní změnu v „novodobé“ éře skoku znamenal v polovině 80. let dvacátého století přechod od klasického stylu, kdy skokan měl v letové fázi obě lyže pod tělem, na dnešní tzv. V-styl. Za průkopníka V-stylu je považován Švéd Jan Böklev, který nedbal na bodové srážky od rozhodčích stylu a létal tímto způsobem o několik metrů dále než ostatní závodníci klasickou technikou.
Postupem času přibývali další závodníci, kteří skákali stále propracovanějším a uhlazenějším V-stylem. S rostoucím počtem vyznavačů V-stylu se postupně měnil i přístup stylových rozhodčích, kteří již nedávali tak vysoké bodové srážky za letovou fázi. V dnešní době je už „véčko“ uznávanou technikou, kterou používají všichni špičkoví skokani a jejíž kvalitní zvládnutí je základem úspěchu.
Závod ve skoku na lyžích se skládá z tréninkového kola, kvalifikace, prvního a druhého závodního kola. Podmínky pro kvalifikaci se liší podle typu závodu, zpravidla se však kvalifikuje do prvního závodního kola 50 účastníků, do druhého kola poté postupuje třicet nejlepších. Druhé závodní kolo se skáče v opačném pořadí, tzn. že vítěz prvního kola skáče jako poslední. To přispívá k dramatičnosti závodů, která graduje až v závěru závodu.
 |
 |
.jpg) |
| Původní styl |
Klasický styl |
V - styl -"véčko" |
Skáče se na certifikovaných můstcích různé velikosti se schváleným profilem a zázemím. Dříve používané označení můstků podle konstrukčního bodu K 30, K 50, K 120 apod. je dnes nahrazeno přesnějším označením HS (hill size) - např. HS 134, které se počítá pro každý můstek individuálně podle speciálních vzorců. Kromě individuálního skoku (skok jednotlivců) se soutěží ještě ve skoku družstev, kdy za každé družstvo skáčí postupně 4 závodníci, jejichž body se sčítají.
Hodnocení skoku
Cílem skoku na lyžích je skočit co nejdelší skok co nejpreciznější technikou. Za délku skoku jsou skokanovi připsány body podle jednotných tabulek. Techniku skoku hodnotí 5 stylových rozhodčích, každý z nich může udělit maximálně 20 bodů. Nejvyšší a nejnižší udělená známka od stylových rozhodčích se škrtá (nepočítá), maximální počet bodů za styl je tedy 60. Stylový rozhodčí bodují celou fázi skoku od letové fáze, kdy je skokan téměř bez hnutí položený mezi lyžemi přes fázi doskoku do tzv. telemarku, kdy jsou obě nohy v kolenou pokrčené a koleno zadní nohy je v blízkosti kotníku nohy předsunuté až po bezchybný odjezd z doskočiště. Body za délku skoku a za styl se sčítají a skokan z nejvyšším počtem bodů z prvního a druhého závodního kola se stává vítězem závodů. V závodě družstev skáče střídavě z každého družstva jeden skokan, hodnotí se body všech 4 členů a družstvo s nejvyšším počtem získaných bodů vítězí.
| Zajímavá čísla skoku na lyžích |
| 3 |
čeští závodníci byly držiteli světového rekordu ve skoku (1964 - Dalibor Motejlek 142 m, 1969 - Jiří Raška 164 m, 1983 - Pavel Ploc 181 m). |
| 239 m |
je současný světový rekord, jehož držitelem je Nor Bjørn Einar Romøren.
|
| 1924 |
se konala první zimní olympiáda v Chamonix, skoky na lyžích byly jednou z hlavních disciplín. |